Hlavní a nejčastěji jmenovanou osobností, která stála u rozvoje společensky odpovědného chování a dokázala tuto svou činnost důsledně pojmenovat a medializovat, byl Tomáš Baťa. Tento přední československý podnikatel věřil, že podnikání musí být založeno na morálních principech a ukázal, co to znamená být společensky odpovědnou firmou. Baťa razil názor, že podnikání musí posloužit člověku, jeho rozvoji a zdokonalování. V praktické rovině šlo například o důslednou péči o své zaměstnance. Známý je koncept stavby důstojného bydlení pro pracovníky Baťových závodů nebo rozvoj zaměstnanců prostřednictvím systému školení. Skrze férový přístup ke tvorbě mzdy a jejímu rozdělování, rovným příležitostem pro muže i ženy, získávaly Baťovy podnikatelské aktivity loajální a dobré pracovníky. Ve středu Baťova podnikání a podnikatelské filosofie stál též odpovědný přístup ke komunitě, ve které působil. Jednalo se o podporu a tvorbu obchodní akademie, založení nemocnice pro občany i zaměstnance Zlína. Ve směru odpovědného přístupu k životnímu prostředí jmenujme například programy pro třídění a recyklaci odpadů.
Cesta k rozvoji společensky odpovědného chování firem v České republice vedla v rámci polistopadové historie podnikání přes tři vývojové fáze a na jejím konci stojí model, který je velmi podobný Baťovu přístupu. Pro počátek devadesátých let je charakteristické znovuobnovování tradice firemního dárcovství. Nicméně, finanční a hmotné dary jsou zprvu rozdělovány nesystematicky, náhodným subjektům bez spojitosti činnosti obdarovaného a činnosti firmy. Tento postoj k dárcovství se mění až v průběhu druhé fáze – firmy postupně přechází k podpoře specifických sektorů a poskytují dary pouze vybraným subjektům v návaznosti na obsah své činnosti. Například, farmaceutické firmy svou podporu začaly směrovat do rozvoje zdravotnických škol či pořádání kurzů komunikace pro zdravotní personál. Subjekty se tak na danou podporu mohly více spolehnout, čímž se zvýšila efektivita celého přístupu a přínosy mají dlouhodobější trvání. Až ve třetí fázi rozvoje společensky odpovědného chování, ve které se nacházíme nyní, došlo k jeho skutečnému osvojení. Společenská odpovědnost firem stojí na vzájemné provázanosti dobrého přístupu k lidem, životnímu prostředí a způsobu vytváření zisku. V této fázi tedy prvně dochází k pochopení faktu, že společensky odpovědné podnikání není postaveno „pouze“ na dárcovství (filantropii). Nyní se do středu pozornosti dostává nejen morální přístup k lidem a prostředí skrze přerozdělování finančních darů, ale především komplexní přístup k prostředí, v němž firma působí. Být společensky odpovědnou firmou znamená integrovat sociální, ekologické i ekonomické aspekty do všech činností firmy, a to v interakci se zainteresovanými stranami podniku tj. stakeholdery.
V polistopadové historii českého podnikání, je koncept společenské odpovědnosti šířen zejména velkými nadnárodními společnostmi, které mají své pobočky v České republice a přinášejí své dobré praxe a firemní kulturu ze zahraničí. Vodafone, DHL, Telefonica lze řadit mezi některé z nich. Manažeři společenské odpovědnosti jsou leadery v diskusi k tvorbě společensky odpovědné koncepce v České republice. Mezi české firmy, které se podílejí na projektech CSR patří zejména malé a střední firmy. Za ty velké můžeme jmenovat například Českou spořitelnu.
Nositeli know-how jsou nejen firmy, ale též subjekty v rámci neziskového sektoru. V České republice působí dvě hlavní platformy, jejichž poslání spočívá v propojování neziskového, firemního a veřejného sektoru. Jako první zde uvádíme organizaci Business Leaders Forum (BLF). BLF bylo založeno na počátku 90. let s cílem kultivovat české podnikatelské prostředí skrze šíření konceptu společenské odpovědnosti firem. BLF je platformou pro přední podniky, místem setkávání CSR manažerů, majitelů firem, akademiků a expertů na dílčí otázky CSR. Členství v této organizaci je otevřené všem subjektům, včetně malých a středních firem a subjektům veřejné správy. Druhou organizací, která se profiluje podobným zaměřením, je organizace Byznys pro společnost, jenž svou činností navazuje a rozšiřuje činnost Fóra dárců. Nicméně, oproti Fóru dárců se věnuje nejen filantropii, nýbrž všem součástem společenské odpovědnosti firem. Mezi stěžejní témata patří vyhodnocování společensky odpovědných aktivit, téma aktivního stárnutí, firemního dobrovolnictví, pořádání setkávání manažerů atd.
Business Leaders Forum i Byznys pro společnost úzce spolupracují s celoevropskou platformou CSR Europe. BLF je rovněž součástí britského Princ of Wales International Business Leaders Forum. Organizace Byznys pro společnost je partnerem britské organizace Bussiness in the Community. Součinnost s oběma nadnárodními organizacemi umožňují výše zmíněným neziskovým subjektům sledovat zahraniční trendy a přinášet do České republiky nápady a tipy, které v zahraniční pomáhají uplatňovat koncept společenské odpovědnosti firem. Přenos myšlenek a jejich adaptace do českého prostředí tak šetří čas i úsilí manažerů firem, kteří nemusí testovat nové postupy zcela od nuly.
Kromě těchto dvou organizací se konceptu CSR dále věnují Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR, CEBRE, zastoupení Evropské komise v ČR, a mnohé další.
Hlavní příčinou prozatím nízké rozšířenosti konceptu CSR je jeho neznalost na úrovni spotřebitelů i podnikatelů. V roce 2010 proběhl výzkum provedený společností Ipsos Tambor, který ovšem ukázal, že spotřebitelé sice dbají o to, zda je výrobek či služba poskytována za etických podmínek a s ohledem na zachování životního prostředí, avšak teoretickou znalost problematiky CSR nemají. A i přestože koncept CSR není znám pod touto zkratkou, z průzkumu vyplývá, že o jeho rozšíření je v rámci populace velký zájem. 80% respondentů uvedlo, že je pro ně podstatné, zda je či není jejich zaměstnavatel společensky odpovědný. Tři čtvrtiny respondentů uvedli, že by byli ochotni zaplatit více, pokud by daný výrobek či služba byly šetrné k životnímu prostředí a část výnosu určena pro obecně prospěšné účely. V současné době nám ukazují fenomény, jakými jsou fair trade, eko produkty, farmářské trhy, sociální podniky či bio farmy, že zájem o produkty, které vznikají v rámci etického podnikání a jsou produkovány s ohledem na udržitelnost, jsou nejen společenským přínosem, ale též ekonomicky výnosné. Je tedy pouze otázkou času, kdy tento koncept začne uplatňovat širší okruh firem.
Pro šíření konceptu CSR a usnadnění jeho komunikace v rámci firmy i směrem ven k obchodním partnerům, zákazníkům, široké veřejnosti, médiím apod., slouží formální ocenění. Mezi ně patří například: „Cena Futurum. Cena zdraví a bezpečného životního prostředí“ udílená organizací Business Leaders Forum, „CSR Award“, která se vyhlašuje každé dva roky, „Top odpovědná firma“ organizace Byznys pro společnost či „Národní cena ČR za CSR“ České společnosti pro jakost.
Formální podpora konceptu společenské odpovědnosti firem ze strany státu v České republice prozatím neexistuje, a to zejména z důvodů roztříštěnosti agendy CSR mezi jednotlivá resortní ministerstva. Jelikož je CSR široký pojem, jenž zasahuje do řady oblastí – životní prostředí, finance, zaměstnanost a sociální věci, zdraví a mnoha dalších – není zcela zřejmé, které ministerstvo je za tuto problematiku primárně odpovědné. Situace se však negativně odráží i v závazcích vůči Evropské unii a opatření týkajících se konceptu CSR na evropské úrovni. V současné době je diskutováno, které z ministerstev by mělo být hlavním hybatelem utvoření Národního akčního plánu pro CSR, k jehož předložení a realizaci Evropská komise opětovně vyzvala všechny členské státy v roce 2011. Nicméně, přestože problematika CSR a podpora konceptu společenské odpovědnosti není v České republice ze strany státu centrálně řešena, je třeba zmínit, že v souvislosti se svými kompetencemi se jí z části zabývá především Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo práce a sociálních věcí.